Humanistické psychoterapii se také říká terapie zaměřená na klienta, případně rogersovská terapie podle svého zakladatele C. R. Rogerse.

Humanisté, na rozdíl od klasických psychoanalytiků, věří ve svobodnou vůli člověka, v  jeho schopnost a touhu rozvíjet se. Jejich terapie je nedirektivní – terapeut klienta vlídně podporuje, nechává mu mnoho prostoru, zajímá se o situaci „tady a teď“ a nepátrá po minulých křivdách.

Někteří humanističtí psychoterapeuti jsou tak nedirektivní, že, s lehkou nadsázkou, praktikují tzv. „hm terapii“ – do sezení nezasahují, jen klienta podporují v produkci občasným „hm“.

Humanistický terapeut klienta nehodnotí – bere ho jako jedinečnou lidskou bytost, která si automaticky zasluhuje respekt a individuální přístup. Je empatický – vžívá se do prožívání klienta a často také shrnuje, co slyšel a táže se klienta, jestli tomu dobře rozumí.

Humanistická psychoterapie je (tak jako psychoanalýza) vhodná pro spíše povídavé klienty, kteří touží po zkoumání vlastní osobnosti a rozvíjení svého potenciálu.

PhDr. Michaela Peterková
www.psyx.cz

test emoční inteligence